ROSTLINNÁ PLETIVA A VEGETATIVNÍ ORGÁN

 rostliny nižší (thalobionta)

  tělo není rozlišeno na kořen, stonek, list = stélka

      rostliny vyšší (cormobionta)

tělo rozlišeno na orgány (kořen, stonek, list)

orgány jsou tvořeny pletivy

ROSTLINNÁ PLETIVA

seskupení propojených buněk se stejnou stavbou i funkcí

podle vzniku:

• Pravá – při dělení buněk zůstávají dceřiné buňky s mateřskými. Většina všech pletiv.
• Nepravá – původně volné buňky se druhotně seskupují

podle tvaru a stavby:

• parenchym
• kolenchym
• sklerenchym

PARENCHYM

•   nejrozšířenější pletivo
•  buňky mají stejné rozměry
•   tenká buněčná stěna
•   interceluláry  - mezibuněčné prostory -  u vodních rostlin, které je mají vyplněné vzduchem = aerenchym (slouží zejména ke zlepšení výměny plynů v prostředí se ztíženým zásobováním vnitřních pletiv kyslíkem)
•   je v zásobních a mladých částí buňky

KOLENCHYM

•   buněčná stěna místy ztloustlá ( většinou v rozích)
•   pevný a pružný
•   většinou se vyskytuje v mladých rostoucích orgánech
• obvod stonku
•  řapík listu
• stopka plod

SKLERENCHYM

• pravidelně ztloustlá buněčná stěna, s plazmodezmy
•   velmi pevné pletivo
•   je obsažen v některých plodech peckovic, ve stoncích rostlin

DĚLENÍ PODLE FUNKCE

•   dělivá
•   krycí
•   provětrávací
•   nasávací
•   vyměšovací
•   vodivá
•   zpevňovací, asimilační zásobní

DĚLIVÁ (MERISTEMATICKÁ) PLETIVA

•   buňky s tenkou BS, velkým jádrem a velkým množstvím cytoplasmy
•   schopnost: dělit se
•   z původního pletiva (protomeristému) vznikají primární (prvotní) meristémy
•  vrcholový – na vrcholech rostlin (kořen, stonek)
• vmezeřený – pod kolénky trav
•   sekundární (druhotné) meristémy vznikají obnovením dělivé funkce trvalých pletiv
• Kambium (mízní pl.)
• Felogén (korkotvorné pl.)

KRYCÍ PLETIVA

•   pokrývají povrch rostlinných orgánů a chrání rostlinu
•  činností primárního meristému vznikají primární krycí pletiva:
•  pokožka (epidermis, u kořenu rhizodermis)
•  tvoří ji jediná vrstva z plochých b. bez chloroplastů těsně k sobě přiléhající
•  na povrchu je kutikula – zabraňuje ztrátám vody (vosk, kutin)
•   na pokožce mohou být:
•  chlupy (trichomy) – vznikají pouze z b. pokožky - krycí (divizna), žláznaté(máta), žahavé (kopřiva) trichomy
•  výčnělky – vznikají z b. pokožky ale i pod pokožkou - trny (růže), u masožravých rostlin (rosnatka)

•   činností sekundárního meristému – felogénu vznikají sekundární krycí pletiva

korek – felogén odděluje na vnější stranu korek a na vnitřní feloderm

nepropouští vodu ani plyny, k jejich výměně slouží lenticely (čočinky) může vznikat i na místě poranění rostlin

borka (kůra) – většinou se vytváři u dřevin ještě další vrstva felogénu, všechna pletiva uvnitř odumírají  a vzniká buď hladká (buk) nebo drsná (dub) borka